Autor: Romana Třísková
USA navštíveno: 12/2012
Odjet v prosinci před vánočními svátky někam, kde je teplo sluníčko, to je asi přání většiny z nás, teplomilců. Naše cesta začala výběrem pro nás vhodné destinace a vyhrála karibská oblast na výletní lodi Carnival Conquest.
Loď vyplouvala s přístavu v New Orleans. Z města Brna trochu delší, to je pravda – přes Prahu, New York, Atlantu a ve večerních hodinách konečně New Orleans. Po přenocování v úžasném hotelu kousek od přístavu, jsme ráno se začali naloďovat na obrovský ,, panelák“ asi se 4000 pasažery na palubě. Než jsme se však na loď dostali, museli jsem se zařadit do hodně dlouhé fronty a projít bezpečnostními kontrolami, jako na letišti. Prvně jsem odevzdali naše velká zavazadla, která nám budou do kajuty doručena lodním personálem a my se pohybovali jen s příručními zavazadly. Než na takovu loď nastoupíme, dostane každý svoji carrnival kartu se jménem a číslem kajuty a už se pomalu šineme i s ostatními pasažéry na náš dočasný domov. Ještě jedna dobrovolná fotografie z prvního dne s maketou celé lodi a vysněný den D začíná.
Nalodili jsem se přímo do 3. decku, kde nás k našemu překvapení opět vyfotografovali a naši kartu s i nacionálemi přiřadili do systému k vyfotografovanému obličeji. Velmi důmyslné. Tento 3. deck, byl jakýmsi srdcem celé lodi. Nacházel se ve středu lodi , a sloužil jako takový záchytný bod a také náměstí z kterého se šlo do restaurací, galerií, obchodů atd. Jeho výzdoba by klidně mohla konkurovat slavnému Titaniku vč. 4 pozlacených výtahů a doplněných pro nás trochu kýčovitou vánoční výzdobou.
Naše ubytování bylo v 8 decku , kajuta č. 8290. Tohle je celkem dobré si zapamatovat hned první den, nebo raději nosit kartu pořád u sebe. Kajuty jsou členěny na vnější – v nižších patrech mají kulaté okýnka a ve vyšších balkony, a na vnitřní, ty jsou zcela bez oken. A jednu z nich jsme měli i my. Tzn.že pokud číslo kajuty je sudé , musíte hledat v sekci sudých čísel, a naopak.
Ze začátku to dělá problémy asi všem, zjistit jestli bydlí na přídi, nebo na zádi. Všechny chodby ke kajutám i samotné kajuty jsou stejné, sice dobře označené, ale hlavně pro nás ženy se špatné vrozenou orientací, trošku oříšek ☺
Kajutka byla malá, ale útulná. Se vším se počítalo. Takže po vybalení se dali uschovat kufry pod postel nebo na speciální místo do skříně a bylo uklizeno. A to jsem ještě nevěděli, že se o nás náš stevard bude starat celý den. Uklízet chodil vždy po ránu, když jsme byli na snídani, a rozestýlat vždy kolem 19 hodiny , když jsme byli na večeři. A nezapomněl nám nechat pokaždé krásnou vizitku – čisto, doplněný led a na posteli nějaké ručníkové zvířátko. Bylo to moc milé.
Ihned po nalodění jsem se zúčastnili povinného výcviku bezpečnosti, kdyby se náhodu něco stalo, tak ať víme kam máme jít, do kterého záchranného člunu a kde máme vesty.
Počasí v New Orleansu 11.12 bylo chladné, asi 12 st. ale svítilo sluníčko a loď odplouvala v 16 hod. místního času. Loď přesně ve určený čas zatroubila, dala se pomalu do pohybu a po řece Mississippi se řítila vstříc týdennímu dobrodružství.
První ranní probuzení již slibovalo, že jsem asi za noc něco ujeli , protože se citelně oteplilo. Loď pluje rychlostí cca 37 km./ hod. takže člověk ani neví, že pluje. Veškerý život na lodi je jako kdekoliv jinde ve městě. Pokud máte chuť se nechat bavit, tak jsou na každý den rozepsány programy v kterém decku se co děje. Od přednášek, cvičení, fitnesss, kina, divadla, kasina, denní i noční bary , programy pro děti, až po celodenně otevřený bufet. Ale pokud chcete mít soukromí, tak také nejí problém. Na 11 decku z celkových 14., jsou k dispozici bazény, tobogán, whirpool a na stranách lodi několikametrové paluby s lehátky, kde je klid na čtení, slunění a nebo popíjení koktejlů.
Jediné co si musíte na lodi platit je právě alkohol. Jinak je vše již v ceně. Takže pokud je vám už na lehátku horko a máte chuť na zmrzlinu, není problém – stačí si vzít kornoutek, nebo misku a natočit si podle chuti kolik chcete . Je jasné, že si tuhle možnost oblíbí hlavně děti.
Nevím jak shrnout tenhle pobyt, snad jen pár slov na závěr : pro nás to byla zatím pouze první zkušenost, ale nelitujeme. Jednak jsme si díky nemožnosti internetu a telefonickému připojení hodně odpočinuli. Ne že by na lodi internet nebyl, ale cena je dost vysoká. Jediný kontakt ze světem byl na pobřeží 3. ostrovů , které jsme za týden navštívili: . Jamajka, Kajmanské ostrovy a Mexiko. Na téhle lodi si myslím najde každý něco pro sebe. Ať je vám 20. nebo 70. let určitě se nudit nebudete. Večeři si můžete vybrat bud formou bufetu anebo v klasické restauraci, kde máte přiděleného své číšníka. Jen na oblečení se tady dbá, je potřeba si přibalit nějaké ty večerní šaty muži oblek a to je všechno. A za ten zážitek a nejen kulinářský to stojí ☺Veškerý personál je většinou z Indonésie, Peru, Brazilie, Indie a k našemu milému překvapení i z Chorvatska. Byly to dvě milé hostesky, které když viděli že jsme z Čech, tak si nás od prvního dne zapamatovali. Protože jsme pravděpodobně byli jediní cizinci na palubě plné Američanů a to ještě ze země, kterou její obyvatelé navštěvují hromadně každý rok.
Pokud se pro takhle strávenou dovolenou rozhodnete, určitě nebudete litovat. Jen možná jedno doporučení:
Cena pobytu je velmi příznivá, ale ceny fakultativních výletů hodně předražené. Doporučila bych si výlety naplánovat a zařídit individuálně, ušetříte nemálo peněz , ale jen musíte sledovat čas, protože když loď odjíždí z přístavu v 17 hod, tak opradu odjede a na nikoho se nečeká. A v každém přístavu může být jiný čas. Ale vy se řídíte jen tím palubním, takže všechny hodinky a čas na mobilu neposouvat!!
Tohle jsou mé zkušenosti z roku 2012. Jedná se o nejbezpečnější cestování na světě a určitě si každý přijde na své. Krásné zážitky a správný vítr do ,,plachet“.
