Autor: Kristýna Slaninová
Aljaška navštívena: 06/2017
Aljaška. Už od dětských let, kdy jsem viděla fotky nebo dokumenty o této Americké zemi jsem snila o tom, že se tam jednou podívám ale zároveň se mi to zdálo skoro až nereálný. Ale za několik let, když jsem žila v Kanadě v Britské Kolumbii a Aljašku jsem měla takřka „za rohem“ tak se mi můj dětský sen začal zhmotňovat. Aljašku jsem si nemohla nechat ujít a se dvěma kamarádkami jsem vyrazila letecky do největšího města Aljašky – Anchorage. Z Amerického Seattlu to byly příjemné 3 hodiny. Výhledy z letadla na nekonečné pohoří Yukonu a Aljašky byly neskutečný.
Do Anchorage jsme přiletěly v noci, přespaly na letišti na zemi u vitríny s vycpaným medvědem a brzy ráno si půjčily auto, nakoupily si zásoby jídla ve Walmartu a vyrazily jsme směr Denali park. Bylo 31.května, na cestě jsme byly skoro sami, bylo krásné slunečné skoro léto a my viděly z dálky celé Denali pohoří s největší horou Denali (dříve nazývaná Mt. McKinley)
DENALI PARK
Pokud vyrazíte na Aljašku poprvé, věřím že park Denali si nenecháte ujít. Hora Denali je nejvyšší hora USA a se svou nadmořskou výškou 6190 metrů je opravdu neskutečná.
Pokud vás baví toulat se přírodou a chcete si dát několikadenní nebo týdení tůru tak můžete kamkoliv na jak dlouho chcete, značený stezky tu nejsou takže berte kompas, mapu a další potřebné věci pro přežití a proti medvědům a máte celých 24 500 km2 v podstatě pro sebe, to je totiž rozloha Národní parku Denali a můžete jít kamkoliv chcete.
Při příjezdu do Denali parku Vás uvítá velké visitor centrum, kde se dozvíte kde se dá kempovat v rámci několika kempů (pokud se nechcete toulat po parku sami a kempovat kde chcete), koupíte lístky pro vstup do parku, dozvíte se na jakou zvěř tu můžete narazit a jak se zachovat, a jak tu funguje autobus, který vás po Denali proveze. V Denali je jedna cesta, ale v sezoně ( květen až říjen) vás tam autem nepustí a celých 90 mil musíte jet jejich autobusem (staré americké školní autobusy).
My vše naplánovaly až na místě ve visitor centru. Zaplatily si místo na 3 noci v Teklanika kempu, který byl asi na 30 míli Denali road.
Ale to jsme měly naplánované až od dalšího dne. Ten den jsme šly na takovou tůru a hned za visitor centrem nás překvapil obrovský los. Celou cestu na vrcholek kde byl krásný výhled jsme byly poněkud nervózní z grizzly medvědů. Měly jsme zvoneček a cestou mluvily hodně nahlas abysme případné medvědy odehnaly a nepřekvapily. Na noc jsme se ubytovaly přes couchsurfing u rangerky národního parku. Tím, že nebyla sezóna, byla v chatce sama a všechny 3 nás ubytovala a dala tipy co a jak. To bylo naprosto perfektní.
Další den ráno jsme vyrazily na ukázku psího spřežení a podívaly se, jak se hezky o tyto husky psi starají a jaká je jejich náplň práce v zimě. Odpoledne jsme odjely do kempu autem na 30 míli Denali road, ale celé 3 dny jsme ho tam musely mít zaparkované a po parku se pohybovat buď pěšky a nebo zmíněnými autobusy. Pro Evropany bych měla definovat kemp a kemp. Je totiž jiný kemp v našich končinách nebo kemp v kanadské nebo aljašské přírodě. V kempech v divočině jste rádi, že máte tekoucí vodu aspoň s nějakého jednoduchého kohoutku a suché záchodky. A samozřejmě plechový uzamykatelný boxy na jídlo proti medvědům. A to je v podstatě vše co potřebujete. Jste tu přeci v souladu s přírodou. Na 3 noci jsme teda zakempily ve zmíněném kempu a užívaly si aljašské divočiny. Byl začátek léta, přes den opravdu teplo, ale v noci pěkná kosa. Sluníčko zapadalo kolem 11 večer, na 3 hodiny se schovalo kousek pod horizont a od asi 2 hod se opět ukázalo.
Oba dva celé dny v parku jsme využily tak, že jsme dopoledne u našeho kempu nasedly na shuttle bus a jely na na konec k Eilson visitor centru – asi 65 míle. Ale to není konec celé Denali road, ta končí až u Wonder Lake na 90 míli, ale bohužel cesta tam byla ještě zavřená a otevírala až 8.června (takhle je to každý rok údajně) a my tam byly o pár dní dříve. O Wonder Lake je i kemp, kde jsem měla původně naplánované kempovat celé 3 dny, ale bohužel. To byla „daň“ za to, že byla ještě mimo sezona a bylo málo lidí. Pokud byste neměly zarezervované místo v kempu několik měsíců dopředu tak nemáte šanci v hlavní sezoně nikde kempovat. Ano, už i Aljaška je pod návalem turistů.
Cesta shuttle busem je klikatá, ale naprosto úžasná. Řidič sleduje krom občas šílené cesty i přírodu a hledá různá zvířata. Pokud někdo něco vidí, tak se zastaví a pozoruje se. Takhle jsme viděly kousíček od nás několikrát grizzly medvědy a i medvědí mámu s třemi mláďaty. Na takových těch vyhlídkových místech můžete z autobusu vystoupit a porozhlédnout se nebo klidně opustit autobus kdykoliv a jít kamkoliv a pak se vrátit k silnici a po cestě mávnout na další autobus ať směrem tam nebo zpět a pokud má místo, tak vám zastaví a vy naskočíte. Je to takové hop on, hop off kdekoliv chcete.
My šly na procházku k řece u Eilson centra a pak ještě jeden den jsme vystoupily z autobusu dříve a do našeho kempu došly kolem řeky. Možností je ale spousty. Krom medvědů jsme viděly obrovské losy a ohromná stáda sobů.
Výhled na celou horu Denali bez mraků jsme měli 2.den cestou do Eilson centra. Hora je asi z 80-90% času schovaná v mracích a tak jsme měly štěstí že jsme ji viděly.
3 noci v kempu a 4 noci celkově v Denali parku utekly jak voda a my dopoledne odjely z Denali parku směrem zpět k Anchorage.
Poloostrov Kenai
Druhou půlku dovolené jsme měly naplánovaný prozkoumat jížní část Aljašky – poloostrov Kenai, kde jsou jsou hlavně pralesy, ledovce a řeky. Cestou jsme projely město Anchorage a opět jsme zkusily sílu couchsurfingu na přespání a našly jsme borce právě v Anchorage, který nás ubytuje. Bydlel ve starším baráku sám a měl rád cestovatele neboť sám byl velkým cestovatelem a hodně ubytovával i několik lidí zároveň. Krom jeho děsivých a zábavných historek z Aljašské přírody a setkáním s grizzly medvědy nám dal i tipy co a jak vidět na jihu.
Další den ráno jsme vyrazily směr jih – Portage a Seward. Na poloostrově Kenai jsme byli 3 noci, pokaždé kempovaly někde při cestě podle toho kde byl kemp. Přes den jsme se přesouvaly a vždy šly na nějakou tůru – nejčasteji k ledovcům (např. Portage ledovec) a nebo podél řeky okukovat lososy a medvědy.
Počasí nám už tolik nepřálo jako v Denali, ale nebylo to tak hrozné. Seward je malé rybářské městečko které mělo úžasnou atmosféru a krásný kemp na břehu jezera. V tuto dobu tu opravdu turistů moc nebylo, ale nedovedu si to představit v hlavní sezoně. Po 3 dnech jsme si ještě udělaly výlet k moři, smočit nohu v severním Pacifiku a pak směr Anchorage a letiště. Už si bohužel nepamatuji veškerá místa které jsme navštívily, na jaké kopce a k jakým ledovcům jsme šly. Každopádně není špatné si jen tak jet, kde se Vám líbí zastavit a nasávat všemi smysly tuto neskutečnou přírodu.
10 dní uteklo jako voda a na Aljašku to bylo sakra málo. Slíbila jsem si, že příště tak na 3 týdny a už s lepším spacákem a stanem, nebo ještě lépe – v obytném autě 🙂
