Cestovani

Road trip USA – část 2.

By 12. 2. 2019 Srpen 29th, 2019 No Comments

Díl Druhý: Las Vegas – Death Valley – Sequioa Park – Yosemite Park – Lake Tahoe

Už podruhé jsme na tomto tripu opustily Las Vegas, ale tentokráte směrem na západ a Death Valley a poté na sever směr Narodní park Seqoja a Yosemite. Cesta do Death Valley byla opět samá rovina, poušť a nikde nic. V Death Valley po cestě jsme zastavily na nějakém vyhlídkovém místě a poté pokračovaly dále k visitor centru. To už jsme byly pod hladinou moře a teploměr ukazoval neskutečných 110 stupnů Fahrenheita což je 43°C. Doplnily jsme zásoby vody, zastavily ještě na písečných dunách, ale venku se nedalo moc dlouho vydržetm takže rychle zpět do klimatizovaného auta a jely pomalu pryč z DV. O pár dnů později jsme se dozvěděly, že jsme nebyly na nej místě DV a tím je solná pláň a taky nejníže položené místo DV. No neměly jsme vše načtené a tak nám tato skutečnost nějak unikla. Je to údajně nějaká odbočka z hlavní silnice a je označená, takže pokud o tom víte, tak byste ji neměli minout.

Ten den jsme chtěly dojet co nejdál to půjde směr Sequoia national park. Po několika hodinách opravdu dlouhé cesty jsme večer dojely do města Bakersfield, kde jsme přespaly v motelu a na druhý den kolem poledne konečně přijely do Sequoia parku. A řeknu vám opravdu neskutečné. Dotknout se těchto přes 2000 let starých obrů s velmi měkkou kůrou byl opravdu zážitek. Na výběr v tomto parku je velké monožství okruhů a procházek. Určitě není potřeba to nějak plánovat dopředu. Nesmíte ale vynechat největší sequioa strom na světě (alespoň co se týče objemu dřeva), jmenuje se General Sherman tree. Pokud od tama popojedte na větší okruh uvidíte mnoho sekvojů i různě pojmenované. The President, seskupení stromů pojmenovaný The Parlament atd.
Jsou to příjemné procházky a určitě je na co koukat!

Cesta přes Narodní Park mi připadala velmi dlouhá a to hlavně tím, že byla neuvěřitelně klikatá. Po několika stovkách mil po rovných silnicích to byla na chvíli příjemná změna, ale únava z řízení a cesty byla po projetí Seqoja národního parku už opravdu znát. A to ten den jsme musely dojet do Yosemite parku kde jsme měly zarezervovaný kemp už nějaký měsíc dopředu (kempy zde jsou vybookované na několik měsíců dopředu). Do Yosemit jsme přijely až hodně pozdě večer a jak se tak říká – padly za vlast.

Ráno nás probudily nezbedné veverky, které hazely šišky ze stromů na stan. Byl opět krásný slunečný den a po snídani jsme vyrazily do visitor centra poptat se na nějaký hike a poznat krásy Yosemite. Já ale věděla, že nejsem schopná je moc prozkoumat, tak jak bych si přála. Po několika dnech organismus vypověděl službu a věděla jsem, že větší tůry schopná nejsem. Holky chtěly jít na delší trek vysoko k vodopádům – jenže v zaří žádné vodopády v Yosemitech bohužel nejsou (to jsme taky nevěděly). Vodopády jsou „krmeny“ z ledovců, ty ale roztají vetšinou někdy v srpnu a tak žádná voda není. Je to tak samozřejmně každý rok. Chcete-li teda mít Yosemite s vodopády, jeďte na jaře nebo brzy v léťě. Nakonec jsme teda šly na tůru, kde je vyhlídka na celé údolí, i já to nakonec skoro celé vyšla, ale nejlepší nápad to vzhledem k mému stavu nebyl.  To odpoledne jsme odjely asi 40km za Yosemity, kde jsme měly taky zabookovaný kemp a poprvé na naší cestě se nám podařilo „ubytovat“ ještě za světla. Na druhý den jsme se již do Yosemit nevracely jak bylo původně na plánu a místo toho jely opravdu nádhernou cestou až do Lake Tahoe.

Cesta z Yosemitů do Lake Tahoe byla opravdu krásná a sama o sobě byla zážitkem. Lake Tahoe je nejen jezero, ale i městečko. A moc krásný. Jezero Tahoe je opravdu obrovské a jen projet ho autem kolem dokola by zabralo několik hodin. Kolem města jsou hory, které v létě využijete na ježdění na kole a v zimě si tu užijete parádní kalifornské lyžování. Tahoe se nám opravdu líbilo a nebylo by špatné tu být  i několik dní a jen tak oddychnout u jezera ve kterém se dalo krásně koupat.
Později odpoledne jsme odjely z Tahoe směr San Francisco s tím že někde zakempíme. Díky moderním technologiím jsme našly celkem dost daleko z hlavní cesty kemp, kde skoro nikdo nebyl a vypadal dost zajímavě. Někteří členové naší posádky tam vůbec nechtěly zůstat :), ale nebyla jiná možnost jelikož už byla tma.

Ráno jsme se probudily a zjistily jsme že je to celkem normální místo. A hurá směr San Francisco a po několik dnech i hurá do sprchy :). 

Leave a Reply